Get Adobe Flash player
Domů

Bez dokonale upraveného ledu jsou dnes již vrcholové hokejové soutěže zcela nepředstavitelné. V Kanadě se říká, že existují pouze tři věci, na které skutečného muže nikdy neomrzí se dívat. Praskající oheň, zurčící potok a Zamboni na ledu.
Zdroj: VISIONS – zima 2012. Časopis o lidech, technologiích a inovacích. Vdává: Siemens, s.r.o.
Fenomén Zamboni


Zamboni je značka rolby. V Severní Americe je však synonymem pro stroj na úpravu ledové plochy. Kdyby nebylo Italů, hokej by zřejmě nikdy nedosáhl dnešní úrovně. A konkrétně Franka Zamboniho, syna italských přistěhovalců, který v roce 1950 rolbu vy­myslel.

 

Zdlouhavé úpravy

Rolba dnes neodmyslitelně patří k hokeji a ke krasobruslení. Ale až do padesátých let minulého století se led upravoval ručně. Ze začátku se postřikoval výhradně před zápasem, ještě před rozbruslením. V roce 1940 se v zámoří přijalo nařízení, podle kterého se musela ledová plocha zalévat během hokejového zápasu i mezi třetinami. Na led nastoupila parta chlapu se škrabkami a odstraňovala nerovnos­ti, jejich kolegové potom plochu stříkali vodou a uhlazovali. Cela procedura trvala bezmála hodinu, takže během přestávek se led příliš vylepšit nedal. Rolba se v arénách NHL objevila až v roce 1954. F. Zamboni ji vyrobil pro kanadsky hokejový klub Montreal Canadiens.

 

První Model A

F. Zamboni podnikal se svými bratry v slunečním státu Kalifornie v chladírenském průmyslu. Když přemýšlel, jak by svůj obchod rozšířil, příležitost se nabídla v oblasti sportu. Popularita ledních sportu v USA rostla, ale v Kalifornii bylo v této době jen několik stadionů. Zamboniovi si proto v městečku Paramount postavili vlastní kluziště Paramount Iceland. A nešlo o ledajaké kluziště. Když ho v roce 1940 otvírali, bylo jedním z největších na kontinentu, na plochu se vešlo až osmset bruslařů. Poněvadž kalifornské podnebí ledové ploše velmi neprospívalo, Zamboniovi stadion zakryli střechou. Potom už zůstával jen jeden problém - péče o ledovou plochu.

F. Zamboni využil zkušenosti ze stavby chladírenských automobilu. Na traktor namontoval zařízení, které by sníh z ledu nesbíralo, ale rovnou zahlazovalo povrch.

V roce 1947 zkusil úplně jiný přístup. Zkoušel vyrobit stroj, který by sníh sbíral, led zahladil a zároveň i polil vodou. Na svém nápadu neustále pracoval a postupně prototyp zdokonaloval. Tak vznikl Model A. Mel pohon všech čtyřech kolech jeho konstrukci F. Zamboni použil také dílce z vojenských bombardérů Douglas A-20 a A-26. Na přední části přibyl kryt, který zabránil sněhu padat na čerstvě upravený led. Nový byl i vodní systém, kdy proud vody reguloval distribuční systém.

 

Stroj jde do světa

V roce 1950 na kluzišti Paramount Iceland vystupovala olympijská krasobruslařka Sonja Henieova. Když viděla rolbu v akci, požádala F. Zamboniho, aby něco podobného postavil také pro její vystoupení v Chicagu. Norska krasobruslařka si objednala dvě rolby, jednu si vzala na evropské turné.

Zamboni první rolba

Vývoj u Zamboniů pokračoval a v roce 1954 se na ledových plochách objevil model E. Jednalo se o první rolbu vyrobenou ve větší, čili dvacetikusové sérii. Model E sloužil mnoho let i ve slavné hale Boston Garden a dnes se na něj můžeme podívat v Síni slávy americké NHL. V padesátých letech nové ledové plochy rostly jako houby po dešti a majitelé stadionu požadovali rolby s větší sněhovou i vodní kapacitou. F. Zamboni tak koupil přímo z továrny Jeep nové podvozky a v roce 1956 připravil novy Model F. V roce 1978 následoval model Série 500 s vodou chlazeným motorem a Série 552 přinesla další nové technologie. Právě tato generace se používá i v současnosti.

 

Řezání ledu


Při úpravě ledové plochy probíhají tři základní operace. Na začátku je třeba odstranit porušený led, rýhy a hluboké škrábance. Rolba tyto nedostatky nezahlazuje, ale dokonale ostrou čepelí odřezává zhruba dva milimetry ledu z povrchu cele plochy. Zároveň s tím se odstraní ledová tříšť, která se pomoci horizontálního dopravníku, jakousi spirálou, ukládá ve sběrné nádobě. Moderní stadiony takto nasbíraný „sníh“ dokážou recyklovat a po rozpuštění vodu používají na další úpravu ledové plochy. Druhým krokem je „umýváni“ ledu. Ze zadní části rolby vytéká na led voda, která vyplní rýhy. Přebytek se odsává zpět do zásobníku. Následuje poslední operace, kdy se na led nanáší tepla voda, která pomocí textilní tkaniny vytváří novy, hladký led. Ideální teplota vody je nad 20 stupňů Celsia, aby roztála vrchní část starého ledu a nova vrstva se s ni lepe spojila. Všechno se děje souvisle, takže stačí, aby rolba přejela po ledu pouze jednou. Průměrně to trvá dvanáct minut, ale jsou i rolbisté, kteří to celé zvládnou za polovinu. Mimochodem, pozice rolbistů má v NHL náležitou prestiž. Jejich pestrobarevné stroje čistí led průměrnou rychlostí 15 kilometrů za hodinu, na sobě mají dresy týmu anebo smokingy a když skončí jejich čtvrthodinka, rozdávají autogramy podobně jako hokejové hvězdy. Maji dokonce mistrovství světa.

 

Světová jednička

Firma Zamboni není jediným výrobcem strojů na úpravu ledu. Silnou pozici má kanadská společnost Resurfice se strojem Olympia. Od roleb Zamboni se odlišuje aerodynamickým šasi. Známé je také Engo, které vyrábí rolby výhradně na elektrický pohon.


Zamboni KHL

„Zamboni není jen synonymem pro stroj na úpravu ledu, ale také pro dokonale upravený led. „


 Zamboni zástava lídrem a synonymem hokeje. Dnes má tato rodinná firma 63 let a v dubnu vyrobila desetitisící rolbu. Nejdražší modely stoji okolo osmdesát až sto tisíc dolarů. Když se nedávno zeptal časopis New York Times majitelů hokejových klubů, jestli by si koupili jinou rolbu než Zamboni, i kdyby byla mnohem levnější, úplně všichni se shodli, že určitě ne. Zamboni totiž není jen synonymem pro stroj na úpravu ledu, ale také pro dokonale upravený led.
Frank Zamboni